Díky významnému pokroku v metodách
asistované reprodukce můžeme pomoci i párům, které v důsledku velmi špatného spermiogramu neměly prakticky žádné vyhlídky na úspěšnou terapii.
Takzvaná
intracytoplazmatická injekce spermie (ICSI) se už před lety etablovala jako milník v terapii sterility. Pomocí této techniky se jedna spermie vpraví injekcí přímo do
vajíčka za účelem
oplodnění.
Náš biolog,
Dr. Pierre Vanderzwalmen, je v tomto oboru průkopníkem a významně přispěl k etablování této metody.
Dalším vývojovým stupněm
Metody ICSI je takzvaná „Intracytoplasmic Morphologically Selected Sperm Injection“ (intracytoplazmatická injekce spermie selektovaná), označovaná též jako
metoda IMSI.
U tradiční techniky ICSI se
sperma vyhodnocuje při 200 až 400 násobném zvětšení. U metody IMSI lze spermie posuzovat mnohem lépe, protože je prohlížíme při rozlišení 6.600 - 12.500 násobném.
Pro srovnání: Představme si dalekohled, kterým pozorujeme měsíční povrch. Tím dalekohledem může být operní kukátko, nebo Hubbleův kosmický teleskop – výsledek je pochopitelně naprosto jiný.
Při postupu touto novou IMSI technikou jsme mohli názorně ukázat, že u „normálního“ spermiogramu existují rozdíly v kvalitě, které při použití techniky ICSI nelze postihnout.
V průměru má 50% všech spermií špatnou kvalitu. Čím je spermiogram horší, tím méně je kvalitních spermií. Pomocí techniky IMSI se nám podařilo vytvořit novou klasifikaci kvality spermií (stupně kvality 1-4).
Jestliže k oplodnění použijeme spermie kvality 1–2, pak se 5. den po oplodnění podstatně více embryí vyvíjí do stadia blastocyst než u spermií kvality 3–4.
Zajímavé je, že v 3. dni vývoje embrya není tato signifikance jasně patrná. To lze vysvětlit tím, že „
Late-Paternal-Effekt“ začne účinkovat až v 3. dni vývoje embrya.
Late Paternal Effect
Z toho usuzujeme, že vedle
selekce blastocyst by se měla v každém případě provádět i
selekce spermií.
Závěr:
Jak již bylo zmíněno, v průměru 50% všech spermií má špatnou kvalitu a při
oplodnění vajíčka dospějí jen v malé míře do stadia
blastozysty.
Naše teoretická úvaha je následující:
Jestliže při postupu tradiční
technikou ICSI zvolíme k oplodnění asi v 50% případů špatnou spermii, (protože defekty na hlavičce spermie nelze dobře posoudit), riskujeme u 38-leté ženy, že jedno ze dvou vajíček nevyužije svůj „vývojový potenciál“.
Použijeme-li pouze techniky ICSI místo IMSI, pak u této věkové skupiny snižujeme míru otěhotnění a šance na zdravé dítě (Baby-Take-Home).
K této problematice jsme provedli a publikovali vědecké výzkumy, které tuto teorii silně podporují.
Nové výsledky v číslech poukazují rovněž na to, že metoda IMSI má převahu nad normální
IVF. Vyvstává totiž otázka, zda vajíčko samo od sebe může rozpoznat, jestli hlavička spermie je defektní (protože i spermie, které bez použití metody IMSI vypadají po morfologické stránce bezchybně, mohou mít vážné defekty hlaviček s vakuolami).